Mýdlnička z českého skla stála na nočním stolku téměř v každé domácnosti, a dnes za ni na aukcích dávají desítky tisíc

Když přijde řeč na naše sklářské dědictví, jméno Adolf Beckert vystupuje jako jedno z těch, která skutečně určovala podobu užitého i výtvarného skla začátku 20. století. Čirá mistrovská práce – konkrétně skleněný lotok pro drobnosti z let 1915–1920 – dnes fascinuje znalce i laiky nejen zručností provedení, ale i příběhem, který stojí za jeho vznikem. Ve světě, kde každý design má svou minulost, je právě Beckertovo dílo krásnou ukázkou inspirace i odvahy k experimentu.

Kamenický Šenov – srdce sklářské tradice

Pro každého, kdo miluje sklo, znamená Kamenický Šenov neodmyslitelnou část naší kultury. Právě tady vznikaly nezapomenutelné kusy od předních mistrů a návrhářů. Město, známé také jako Steinschönau, bylo během 19. a 20. století neoficiálním centrem evropského sklářství. Díky zdejší sklářské škole – Technické škole skla založené již v roce 1856 – se severočeské sklo stalo pojmem v celé Evropě.

Adolf Beckert – návrhář, ředitel, inovátor

Beckert, narozený v roce 1884, patří mezi význačné osobnosti našeho sklářského designu. Roku 1908 nastoupil do sklářské školy v Kamenickém Šenově a v roce 1918 se stal jejím ředitelem. Ovlivnil generace mladých sklářů nejen svým výtvarným rukopisem, ale i progresivním vedením školy, kde kladl důraz na spojení funkčnosti a umění.

Umělecké sklo a jedinečné techniky

Neopakovatelné jsou Beckertovy práce, kde se potkávají rytí, malba skla a zlacení. Typické jsou motivy čerpající z mytologie, které doplňuje kombinace černé barvy a zlata, technice známé jako 'schwarzlot'. Povrch mistrovsky upraveného lotoku zůstává matný a sametový na dotek, což zvyšuje jeho estetický půvab – typické pro období raného modernismu.

Nespěchejte s vynášením lahviček do popelnice! Zdánlivě obyčejná lékárnická lahvička z minulého století vám může zaplatit dovolenou Doporučeno pro vás

Padesátník ve sbírce: kdy jde o poklad a kdy jen o běžnou minci Doporučeno pro vás

Inspirace raným modernem

Motivy na Beckertových výrobcích často propojují klasicizující témata s symbolikou a elegancí dekorativní složky. Takové spojení mělo v období druhého desetiletí minulého století výrazný vliv na celou generaci našich výtvarníků a tvůrců.

Významné momenty Beckertovy kariéry

Funkčnost v harmonii s estetikou

Kouzlo Beckertovy tvorby spočívá v rovnováze mezi užitností a uměleckou hodnotou. Lotok pro drobnosti je nejen vynikající ukázkou řemesla, ale taky dokladem promyšleného vztahu ke každodenním předmětům, které nás obklopují. Tyto kusy nejsou pouze dekorativní – vyprávějí příběh o tom, jak můžeme žít krásně i v obyčejnosti.

Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově uchovává jedinečné sbírky rytého a broušeného skla, včetně prací Adolfa Beckerta.

Vzácnost Beckertových děl dnes

Díky zachovalé autorské výzdobě a zlatým detailům patří Beckertovy práce mezi ceněné sběratelské skvosty z počátku 20. století. Nejde však jen o investiční artikl – tyto předměty svědčí o odvaze hledat harmonii mezi funkčností a tvůrčí vizí.

Seznam základních rysů Beckertovy techniky

• Ryté a malované sklo – výrazné motivy, často s aplikacemi.
• Malba v černé a zlaté barvě (schwarzlot) – dodává dílům specifickou atmosféru.
• Matný povrch – sametový dotek a zvýšený dekorativní efekt.
• Mytologické a symbolické prvky – propojení funkcionality s uměním.

Z pohledu člověka, který v minulosti obdivoval krásu starých sklářských děl právě ve Sklářském muzeu v Kamenickém Šenově, musím říct, že Beckertova práce mi vždy připomíná, jak důležitý je dialog mezi tradicí a touhou zkoušet nové věci. Ta odvaha experimentovat a přitom ctít řemeslo je u něj prostě cítit na první pohled.

Odkaz moderního sklářství severu

Skleněné umění v našem kraji je stále živé díky mistrům jako byl Adolf Beckert. Jeho ryté sklo ovlivnilo generace a stalo se základem reputace, kterou dnes české sklo má. Pokud někdo touží po autentickém dotyku minulosti, ve sbírkách zdejšího sklářského muzea najde skutečný poklad.

• Kdo byl Adolf Beckert? Jeden z nejvýznamnějších českých sklářských návrhářů, který působil především v Kamenickém Šenově na přelomu 19. a 20. století.
• Jaké techniky Beckert nejčastěji používal? Specializoval se na ryté, malované a zlacené sklo, často kombinoval techniku schwarzlot s matovanými povrchy.
• Kde mohu vidět Beckertova díla? Jeho práce jsou součástí expozice Sklářského muzea v Kamenickém Šenově, kde najdete ukázky rytého a broušeného skla.
• Co znamenalo sloučení sklářských škol v roce 1926? Došlo ke spojení škol v Kamenickém Šenově a Novém Boru, což znamenalo ukončení Beckertova působení jako ředitele a novou kapitolu v dějinách sklářského vzdělávání.