Dvacetikorunová bankovka z roku 1994 je pro mnoho z nás malým pokladem, aniž bychom si toho byli vědomi. Při prohrabávání starých peněženek nebo zásuvek lze narazit na papírovou „dvacku“, která v sobě ukrývá kus našeho novějšího finančního příběhu. Kolik dnes taková vzpomínka stojí? A jak poznáme, že držíme v ruce skutečně cenný kus?
První papírová dvacítka po rozdělení
Po roce 1993 se náš peněžní systém poprvé postavil na vlastní nohy. Bankovka 20 Kč série A z roku 1994 je prvním oficiálním papírovým platidlem novodobé éry. Na líci má významný portrét krále Přemysla Otakara I. (1198–1230), rub zdobí stylizovaný orlík s korunou, symbolizující státní samostatnost a slovanský původ.
Ochranné prvky a specifika bankovky
- Vodoznak s králem Otakarem I. proti světlu
- Ochranný proužek s mikrotiskem
- Průsvitný obrazec při prosvícení
- Sériové číslo červené barvy – pro sérii A
Kde se papírová dvacítka ještě najde?
Kdo pravidelně uklízí staré složky, dobře ví, že bankovky série A bývají schované v konvertu „na horší časy“, v peněženkách rodičů nebo i v dětských pokladničkách z devadesátých let. Často o jejich hodnotě příliš nepřemýšlíme, což dává těmto kusům příjemný nostalgický odstín.
Reálná hodnota podle stavu a série
| Stav bankovky | Běžná cena v roce 2024 |
|---|---|
| Oběhový stav | 25–35 Kč |
| Dobrý stav (XF) | 40–60 Kč |
| Ideální stav (UNC) | 80–120 Kč |
Sběratelská cena stoupá u exemplářů s prvotními podserií AA/AB, s atraktivními čísly (například 000001 či 999999), nebo pokud je bankovka naprosto bez záhybů a poškození. Za zvláště zajímavé série, například A66 či A10 ve výborném stavu, se v roce 2024 nabízelo až 580–650 Kč.
Kdy z dvacítky vznikne rarita?
Obecně platí, že běžné kusy ještě nejsou považovány za velkou vzácnost – byly vydány v milionech kusů a mnoho jich zůstalo díky pečlivé úschově v dobrém stavu. Sběratelská hodnota se však časem zvyšuje, a to zejména u kusů s unikátní sérií nebo neporušených. Jejich pravá síla tkví spíš v historickém kontextu než v aktuální tržní ceně.
Bankovka série A se v ideálním stavu stává nejen dokladem nově budovaného státu, ale i vzácnějším kouskem pro sbírky bonistiky.
Tipy, jak uchovat sběratelskou hodnotu
- Neohýbat a nemanipulovat zbytečně s bankovkou.
- Uchovávat v průhledných obalech bez obsahu kyselin.
- Vyhnout se silnému světlu a vlhkosti.
- Přidat si poznámku o původu (například z jakého období či peněženky byla).
Jak vidím papírovou dvacítku z devadesátek
Musím říct, že vždycky mě potěší najít mezi starými suvenýry bankovku, která připomíná dobu, kdy jsme řešili první výplaty i první nákupy za samostatné měny. Možná u nás doma už dávno neobíhá, ale v deskách na bankovky má své čestné místo a vnímám ji jako připomínku hlubších změn, kterými jsme prošli.
Co si odnést z příběhu této dvacetikoruny?
Dvacetikoruna z roku 1994 s portrétem Přemysla Otakara I. dnes sice není cennou investicí, přesto však dokáže příjemně překvapit svou sběratelskou hodnotou, zejména pokud ji máme v ideálním stavu nebo se sériovým číslem AA, AB. Uchovat ji smysluplně se rozhodně vyplatí – už jen jako připomínku vlastních zážitků z devadesátých let nebo začátku osobních sbírek. I moderní bankovky si totiž zaslouží pozornost a pečlivé zacházení, protože mohou být klíčem k naší nedávné historii.
- Které faktory nejvíce zvyšují cenu dvacetikoruny z roku 1994? Nejvyšší hodnotu dávají unikátní série (AA, AB), atraktivní nebo nízká sériová čísla, stav bez jakýchkoli záhybů či poškození a v některých případech také bankovky ze specifických let výroby.
- Je vhodné papírové dvacky běžně investovat? Papírová dvacetikoruna z 90. let není zatím investiční artikl v pravém slova smyslu, její hodnota roste především díky zájmu sběratelů a časovému odstupu.
- Může mít i běžná dvacítka z oběhu zajímavou hodnotu? V běžném stavu má většinou cenu jen mírně převyšující nominální hodnotu, ale neporušené či vzácné série mohou být výrazně cennější.
- Jak správně bankovku uchovat? Vhodné je použití obalu bez kyselin a skladování v suchu, mimo přímé světlo či extrémní teploty.
Komentáře